návod

Nastavit řádkování ve Wordu je velmi jednoduché. Stačí vědět, kde se konkrétní nastavení schovává. Níže jsou popsány dva postupy, jak nastavit řádkování ve Wordu. První postup bude vhodný pro rychlou úpravu řádkování např. v jednostránkovém dopise a druhý postup je vhodný např. při psaní bakalářské / diplomové práce (či obdobného delšího textu). Celý návod je jednoduchý, takže po jeho přečtení dokážete během chvilky nastavit požadovanou velikost řádkování (pro kvalifikační práce je to typicky 1.5). 

Metodické pokyny pro vypracování bakalářských a diplomových prací často specifikují odsazení prvního řádku odstavce textu. Subjektivně lepší varianta je neodsazování prvního řádku a použití mezer mezi odstavci. V práci pak nevznikají problémy např. s odsazením odrážek apod. Pokud ale musíte odsazení prvního řádku dodržet, níže najdete informace o různých špatných možnostech, které jsou používány, a samozřejmě i správnou variantu.

Nezbytným předpokladem pro odevzdání bakalářské, diplomové, či jiné závěrečné práce je její formální úprava. Text práce by měl být:

Často autoři různých prací nerozlišují, jaký je rozdíl mezi koncem řádku a koncem odstavce. Přitom právě správné použití je základem pro korektní naformátování práce. Abychom si mohli ukázat rozdíly konce řádku a odstavce na příkladu, je vhodné si zobrazit netisknutelné znaky. Na následujícím obrázku je vidět, jak vypadá netisknutelný znak pro konec odstavce a pro konec řádku. Byť v tomto případě vypadá použití podobně, níže si popíšeme, jaké jsou rozdíly v jejich použití.

Kdy použít pomlčku a kdy spojovník je relativně jednoduché rozhodnutí. Je potřeba vědět, co který znak znamená, a jak se který znak píše. Důležité je zachovávat v celém textu konzistentní pravidlo. Často stačí v textovém editoru psát text a program MS Word automaticky opraví špatně napsanou pomlčku nebo spojovník podle mezer. Jednoduchým pravidlem, které platí pro většinu případů je:

pomlčka se píše s mezerami, spojovník bez mezer. 

K seznamu obrázků, seznamu tabulek patří nepochybně i seznam grafů, pokud Vaše práce grafy obsahuje. Některé práce shrnují obrázky a grafy do jednoho seznamu, což by ale být nemělo. Mnohem lepší je použít zvlášť titulek pro grafy a zvlášť pro obrázky. Následně se pak dá vygenerovat seznam obrázků a seznam grafů zvlášť.

Konec bakalářské nebo diplomové práce (obecně kterékoli práce většího rozsahu) často obsahuje mimo seznamu použité literatury seznam tabulek a seznam obrázků. Psát seznamy ručně by bylo velmi neefektivní, protože moderní kancelářské programy (Microsoft Word, OpenOffice, LibreOffice ...) dokáží vygenerovat seznam automaticky.

Vytvoření poznámek pod čarou v bakalářské nebo diplomové práci je triviální záležitostí. Existuje však značné množství lidí, kteří se snaží poznámky vytvořit manuálně. Správně vytvořená poznámka pod čarou za nás automaticky pracuje v následujících věcech:

Vygenerování obsahu dokumentu není nic složitého. Stačí dodržet pár základních pravidel a vše jde samo. Při správném použití nabídek, které kancelářský balík Microsoft Word nabízí, lze vygenerovaného obsahu dosáhnout během minuty. Typicky obsah obsahuje první až třetí úroveň nadpisů. Může se ale stát, že jsou požadovány i jiné úrovně nadpisů. Dle návodu lze požadavků jednoduše docílit.

Bakalářská práce může být první z větších publikací, které studenti vysokých škol píší. Jedná se také o práci, která je hodnocena vedoucím a oponentem a následně je obhajována před komisí u státní závěrečné zkoušky. Mimo jiné, bakalářka může být  podkladem pro budoucí povolání. Pro uvedené důvody i mnohé další je důležité mít bakalářskou práci napsanou správně. A to nejen z hlediska obsahového, ale i po formální stránce. 

V úvodu bakalářské / diplomové či jiné práce by měl autor čtenáře seznámit s problematikou, které se bude v práci věnovat. Autor by měl počítat s předpokladem, že čtenářem úvodu jeho práce může být někdo zcela neznalý odborné problematiky. Vhodné seznámení by tedy mělo být na dostatečně obecné úrovni, kterou disponuje průměrně vzdělaný člověk. Cílem autora by mělo být najití vhodného kompromisu mezi odborností a čtivostí textu pro široké spektrum čtenářů.

Do závěru práce, ať už bakalářské, diplomové nebo disertační, patří specifické části stejně tak jsou části, které se v závěru vyskytovat nemají. Rozsah závěru typicky tvoří jedna až dvě normostrany čistého textu.

Kdo s produktem Microsoft Word již někdy pracoval, mohl se setkat se situací, kdy se na flashku uloží dokument, který na jiném počítači vypadá o poznání jinak. Situace může vzniknout např. odlišnou verzí Wordu (2003, 2007, 2010 ...). Jistým řešením takového problému je převést Word dokument do formátu PDF. PDF poskytuje maximální možnou přenositelnost, takže je formát vhodný např.